Kulturní akce města - Otec a syn - podruhé společně, výstava obrazů Václava Šestáka a syna Matěje

Těch dvacet let, kdy neměl čas na malování a tedy jeho Bohem daná hřivna ležela hluboko zakopána, pracoval v různých profesích, např. signalista na dráze, opravář jízdních kol, restaurátor nábytku, obchodní zástupce.  Chvíli si také zkusil soukromě podnikat, a pak na šest let uvízl ve skladu továrny na výrobu dílů pro automobilový průmysl.

V prosinci 2006 dlouhodobě onemocněl a jeho tělo i duše našly způsob „úniku“ z nemoci v malování.

Návrat k paletě a barvám byl stejný, jako v dobách, kdy začal pracovat na svých prvních obrazech. Nejprve maloval na čtvrtky temperou, pak na sololit a postupně přešel k olejomalbě na plátno. Během obnovené tvorby si vytvořil zvláštní techniku – suchá křída na mokrém šepsu, viz. obrazy: U přístavu, Na cestě k přístavu, Maják, V lukách.

Obrazy si také sám originálním způsobem rámoval, kdy malba pokračovala z plátna na rám či ten barevně ladil s obrazem. 

          Nutno podotknout, že velikými vzory a inspirací pro tvorbu Václava Šestáka jsou malíři takových zvučných jmen jako např. Jakub Schikaneder, Julius Mařák, Antonín Chittussi, Antonín Slavíček či francouzký impresionista Claude Oscar Monet.

          Jeho obrazy působí většinou jako pohlazení na duši, souzní s přírodou, kterou každý nosíme v sobě. Václav Šesták se záměrně nesnaží o „modernu“, nestříká na plátna v emocionálním rozpoložení množství barev v chaotickém zmatku, naopak z jeho obrazů vyzařuje soulad, pořádek, vše má své místo: Zámek stojí v parku, lavička u cestičky, domy svítí svými okny, lidé jsou lidé. I jeho obrazy s magickými či mytologickými náměty mluví jasnou řečí, ačkoliv nepostrádají jistou dávku dramatičnosti a tajemna.

         V poslední době se zaměřil i na portréty, v nichž se zračí víc, než co prozrazuje podoba portrétovaného. Tam lze zařadit portrét Papeže Františka, či pana učitele Ivana Kouly ze Zdic, který nedávno zesnul v 95 letech.

         Každého citlivého člověka jistě potěší kouzelná zátiší, kde sice ústředním motivem jsou květiny, ale jejich okolí hodně vypovídá o člověku, který je tam vložil.

Matěj Šesták

      Narodil se shodou okolností v roce 2002 v berounské porodnici, protože ta slavná hořovická U sluneční brány se zrovna malovala. Z porodnice byl přivezen do Hořovic, kde žije doposud se svou rodinou, tedy i s tátou Václavem Šestákem, který ho přizval k své výstavě.

      Matějův život zatím tvořila docházka do základní školy a do Základní umělecké školy, obě v Hořovicích. Od malička, stejně jako jeho otec, kreslil a maloval na vše, co bylo po ruce, až z toho začala vznikat umělecká dílka. Na rozdíl od svého otce se nejvíc věnuje detailům a portrétům. Okouzlují ho magické příběhy a to se odráží i v jeho tvorbě. Za pozornost stojí obrazy Baletka, Elfka, Secese, Luna. Šikovně umí pracovat s obyčejnou tužkou či barevnými pastelkami: Kráska, Kyborg. Také ho zajímají něžná zátiší, v tom se shodne se svým otcem, např. Plameňáci.

Od září 2018 nastupuje ke studiu na soukromé uměleckoprůmyslové škole v Plzni.